Francie zavádí známku z chování
[Právo, 29. 6. 2006]
Odpůrci změny tvrdí, že to znamená návrat do 19. století
Od příštího školního roku by se na vysvědčení francouzských školáků měla nově objevit známka z chování. Také zkouška, kterou skládají patnáctiletí studenti, dostane novou podobu: ke třem písemným zkouškám a průměru známek ze dvou vybraných předmětů přibude známka z chování. Učitelé budou při hodnocení vycházet z počtu absencí, z dodržování školního řádu a z účasti na školním životě.
Speciálně vytvořená školní komise loni rozhodla, že by se škola měla více podílet na výchově dětí. „Měli bychom být schopni ohodnotit vše, co škola žákům předává,“ upřesňuje její předseda Claude Thélot.
Dalším impulsem pro zavedení známky z chování byl incident z prosince, kdy na učitelku v pařížském předměstí zaútočil s nožem student. Ministr školství Gilles de Robien svůj návrh zdůvodnil tím, že „respekt vůči učiteli a školnímu personálu patří ke slušnému chování, které se od studentů očekává“. Stejně jako všechny nedávné pokusy o reformu školského systému vyvolal i tento „revoluční návrh“ bouřlivou diskusi.
I když by se dalo očekávat, že ředitelé škol zavedení známky z chování uvítají, někteří z nich se postavili na stranu odpůrců. „Rozhodně bychom neměli dávat dohromady hodnocení studijních výsledků a chování,“ namítá ředitel a předseda odborů Philippe Guittet. Předseda asociace Výchova a demokracie navrhuje zavedení známky, která by hodnotila spíše pozitivní výsledky žáků. „Pokud se známkování zvrhne v pronásledování těch, kteří si dávají prsty do nosu, tak se vrátíme do 19. století,“ vysvětluje.
Mezi odpůrci vládne nesouhlas s jakýmikoli represívními metodami. Škola je tu podle nich od toho, aby vychovávala, a ne aby trestala. Nelíbí se jim ani subjektivita v hodnocení, které na rozdíl od prospěchu nezávisí na konkrétních výsledcích. Studenti jsou ale spíše opačného názoru: „Když někdo nerespektuje vyučujícího, tak to vždycky odnese celá třída. Kdyby to známka z chování mohla změnit, tak nejsme proti,“ domnívají se třináctiletí Olivier a Jeoffrey.
Speciálně vytvořená školní komise loni rozhodla, že by se škola měla více podílet na výchově dětí. „Měli bychom být schopni ohodnotit vše, co škola žákům předává,“ upřesňuje její předseda Claude Thélot.
Dalším impulsem pro zavedení známky z chování byl incident z prosince, kdy na učitelku v pařížském předměstí zaútočil s nožem student. Ministr školství Gilles de Robien svůj návrh zdůvodnil tím, že „respekt vůči učiteli a školnímu personálu patří ke slušnému chování, které se od studentů očekává“. Stejně jako všechny nedávné pokusy o reformu školského systému vyvolal i tento „revoluční návrh“ bouřlivou diskusi.
I když by se dalo očekávat, že ředitelé škol zavedení známky z chování uvítají, někteří z nich se postavili na stranu odpůrců. „Rozhodně bychom neměli dávat dohromady hodnocení studijních výsledků a chování,“ namítá ředitel a předseda odborů Philippe Guittet. Předseda asociace Výchova a demokracie navrhuje zavedení známky, která by hodnotila spíše pozitivní výsledky žáků. „Pokud se známkování zvrhne v pronásledování těch, kteří si dávají prsty do nosu, tak se vrátíme do 19. století,“ vysvětluje.
Mezi odpůrci vládne nesouhlas s jakýmikoli represívními metodami. Škola je tu podle nich od toho, aby vychovávala, a ne aby trestala. Nelíbí se jim ani subjektivita v hodnocení, které na rozdíl od prospěchu nezávisí na konkrétních výsledcích. Studenti jsou ale spíše opačného názoru: „Když někdo nerespektuje vyučujícího, tak to vždycky odnese celá třída. Kdyby to známka z chování mohla změnit, tak nejsme proti,“ domnívají se třináctiletí Olivier a Jeoffrey.

0 Comments:
Přidat komentář
<< Home