Francouzi se nechtějí vzdát státního svátku

[Právo, 16. 5. 2005]

Vláda chce prosadit „den národní solidarity“ na pomoc seniorům

Příští pondělí, necelých čtrnáct dní před tolik očekávaným referendem o euroústavě, dojde mezi francouzskou vládou a občany k novému měření sil. 16. květen, původně státní svátek, byl vyhlášen „dnem národní solidarity,“ a měl by se stát pracovním dnem. Impulsem k tomuto projektu byla katastrofická vedra v srpnu 2003, kdy během prvnich čtrnácti dnů zahynulo 15 tisíc starších občanů, o 70 % více než je průměr. Pro premiéra Raffarina je nový zákon „rozhodující etapou v boji proti osamělosti oslabených osob a kolektivní lhostejnosti.“ Od této reformy si slibuje příliv dvou miliard eur, které chce použít na zlepšení péče pro seniory, jejichž počet má do roku 2020 vzrůst o čtyřicet procent.

Premiérův apel na občanskou solidaritu však nepadl na úrodnou půdu, vyvolal naopak další vlnu kritiky současné vlády. 56 % Francouzů již vyjádřilo svůj nesouhlas s novým zákonem, proti je paradoxně i polovina seniorů. Nejradikálněji svůj odpor vyjádřil Výbor přátel pondělka, který již shromáždil 150 000 podpisů pro svou petici. V té poukazuje na nespravedlnost, protože „solidarita se nemůže omezovat pouze na pracující“ a o plánované reformě hovoří jako o „nucených pracích.“ Jejich mobilizace je reakcí ma masivní kampaň vlády, která umístila na stránky novin inzeráty vyzývající Francouze k „bratrské pomoci“ starším spoluobčanům. Premiér hovoří o „štědrém činu, který dělá společnost pro sebe a pro svou budoucnost.“

Příští pondělí bude „dnem velkého zmatku“

Také výbory vyzývají ke stávce, příští pondělí tedy bude podle předsedy odborů Françoise Chérèqua „dnem velkého zmatku, protože tento zákon je špatně udělán a vláda si za ním tvrdohlavě stojí.“ Některé podniky a instituce se totiž rozhodly dále respektovat státní svátek, a to především ve školství a v dopravě.

Odpor Francouzů k navrhované reformě plyne také z toho, že ve svatodušní pondělí se vždy konají nejrůznější festivaly, poutě a sportovní klání. Mezi nejznámější z nich patří býčí zápasy v Nîmes. V departementu Gard proto již proběhla „generální zkouška“ – lidé měli pracovat na velikonoční pondělí náhradou za 16. května. Výsledkem byly poloprázdné třídy ve školách. Je tedy zřejmé, že přesvědčit Francouze, aby se dobrovolně vzdali volného dne je téměř nadlidský úkol, a to i přestože je Francie „jednou ze zemí, kde se pracuje nejmíň na světě,“ jak tvrdí ministr obchodu Christian Jacob.

V souvislosti se dnem solidarity se vláda rozhodla představit tento týden „povolání vyššího věku.“ Účelem je seznámit mladé s možnostmi zaměstnání v této oblasti. Odhaduje se, že do tří let se zde vytvoří 70 000 pracovních míst. Součástí projektu je den otevřených dveří v domovech důchodců a informační kampaň v pařížských gymnáziích.Tato polemika ohledně státního svátku je další z příčin růstu kritiky současné vlády. Většina navrhovaných reforem si nezískala podporu veřejnosti, což je hlavním neúspěchem kabinetu, který si předsevzal, že změní zemi k lepšímu. Výsledkem jsou rostoucí sociální nepokoje, veřejnost totiž začíná být alergická na projekty, pod kterými je podepsán premiér Raffarin.