Francouzům má pomoci s učením jazyků zákon

[Právo, 29. 9. 2005]

Francouzi mají pověst národa, který není příliš nadán na cizí jazyky. Nedávno publikované výsledky studie z roku 2002 potvrdily, že jazyková výbava patnáctiletých Francouzů patří mezi jednu z nejhorších v Evropě. Podpora výuky cizích jazyků je proto prioritou nového školského zákona, který začal platit od září.

„Je nutné, aby bylo do hodin jazyků zařazeno více konverzace,“ naznačil ministr školství Gilles de Robien jeden z problémů výuky. Ta je podle něj příliš teoretická, probírání gramatiky je často na úkor konverzace. V minulosti se dokonce mluvilo o odstranění gramatických cvičení, která prý studenty příliš stresují. Ministr slibuje, že v letošním roce ve školách přibude 6200 zahraničních asistentů na hodiny konverzace a že se sníží počet studentů ve třídách.

Vysoký počet cizinců ve Francii je zároveň jedním z paradoxů místního školství: počet rodilých mluvčích na místech učitelů jazyků je větší než třeba v ČR, mnohdy se jim však nepodaří vštípit Francouzům ani základy správné výslovnosti. Proto se lze setkat s Francouzi, kteří sice mluví anglicky, ale neumí vyslovit „h“ a používají hrčivé „r“, což velmi ztěžuje porozumění.

Francouzi se brání tím, že „Španělé a Italové na tom nejsou o moc lépe.“ Jiní si zase stěžují na „nelogický pravopis“ a „nepředvídatelnou výslovnost“ angličtiny. Své špatné skóre ve srovnání se severskými národy omlouvají také tím, že pro tyto země je angličtina kvůli společnému jazykovému původu jednodušší.