Francouzským kritikům euroústavy se nelíbí její liberálnost a nadvláda Bruselu

[Právo, 24. 4. 2005]

Blížící se termín referenda o euroústavě a rostoucí hrozba francouzského odmítnutí rozpoutaly ve Francii bouřlivou debatu mezi zastánci a odpůrci tohoto textu. Jeho odbornost si vyžaduje vysvětlovací kampaň, v ní však prosvítá především politický program jednotlivých stran. Připomeňme proto hlavní argumenty odpůrců :

· Euroústava je příliš liberální, princip volného trhu ohrožuje sociální výhody – Francouzi mají strach z rostoucí delokalizace (outsourcing) a následné nezaměstnanosti.
· Bude ohrožena existence orgánů veřejné správy, které jsou podporovány státem.
· Euroústava je antidemokratická, omezuje pravomoci národních parlamentů a posiluje technokracii Bruselu.
· Euroústava znamená konec nezávislé zahraniční politiky Francie.
· Jedná se o další etapu v budování evropského superstátu, kde bude evropské právo nadřazeno právním systémům členských států.
· Odmítnutím euroústavy chtějí Francouzi hlasovat proti vstupu Turecka do EU a proti současné vládě.
· Euroústava se bude těžko měnit, podle odpůrců je „vyryta do mramoru.“

Polemika o euroústavě zaplavila stránky všech novin

Nizozemský deník De Volskrant zdůrazňuje zásadní význam této polemiky : „Ve Francii se o euroústavě alespoň mluví“. O tom svědčí fakt, že ve francouzském tisku lze denně najít několik článků na toto téma. Záplava argumentů pro i proti však svědčí o tom, že se z textu euroústavy dá udělat téměř cokoli : vše záleží na interpretaci možných důsledků na fungování EU.

Třetina voličů dosud neví, jak bude hlasovat. Proto má vysvětlovací kampaň politiků a její ohlas u veřejnosti zásadní význam. Odpůrcům nahrává mj. i neschopnost zastánců euroústavy zřetelně vysvětlit své argumenty. „Přijetí textu tohoto typu si vyžaduje aktivní podporu politických kruhů,“ tvrdí v deníku Le Monde Charles Wyplosz, ženevský profesor ekonomie.

Debata o euroústavě se však často omezuje na otázky, které se jí vůbec netýkají. Podle Pierra Giacomettiho, ředitele Ústavu pro výzkum veřejného mínění, hlasy odpůrců nevyjadřují nesouhlas Francouzů s evropskou integrací, ale „vzpouru nižších vrstev, které jsou odhodlány bránit se rostoucí nezaměstnanosti a dravé tržní ekonomice, a vyslovit svůj nesouhlas s politickou situací v zemi“. Proto se referendu začalo přezdívat „raffarindum“ podle jména současného předsedy vlády Jean-Pierra Raffarina.

Francouzi chtějí nadále udávat krok přinejmenším v Evropě. To je možné pouze v případě, že budou evropské instituce řídit starý kontinent podle politické orientace jejich země. Ti, kteří chtějí hlasovat proti euroústavě, proto mají strach, že Francie ztratí kontrolu nad svým územím.