Památník obětem tragédie vzbudil v Lyonu napětí mezi Armény a Turky
[Právo, 19. 5. 2006]
Ve francouzském Lyonu byl odhalen památník obětem arménské genocidy, při níž v letech 1915-17 zahynulo na 1,5 miliónu Arménů. Turecko obvinění z genocidy odmítá, odhalení se proto neobešlo bez konfliktů mezi místní arménskou a tureckou komunitou. Jen v Lyonu každá z nich čítá na 40 tisíc lidí.
„Jsme proti památníku, žádná genocida se neodehrála,“ protestovala mluvčí tureckého konzulátu Deryi Tutumelová. Konzul Özer Aydan několikrát vyzval starostu Lyonu, aby od celého projektu upustil.
Památník tvoří 36 třímetrových stél z bílého kamene. Podle autorů je určen obětem všech genocid ve 20. století, ale účelem je upozornit i na současné etnické konflikty v Čečensku či Tibetu. „Popírání genocidy může vést jedině k jejímu opakování,“ prohlásil Yériché Gorizian z Asociace mladých Arménců. Protestní hlasy turecké komunity se ozvaly ihned po schválení projektu památníku. Radnici města poté zaplavily nesouhlasné, někdy ivýhružné dopisy. Necelý týden před odhalením znehodnotily památník nápisy „Genocida nikdy nebyla“ či „Jsem hrdý na svůj turecký původ“.Zneuctění vyvolalo protesty arménských asociací. „Očekávali jsme, že se objeví protesty proti odhalení památníku, ale s tímto jsme opravdu nepočítali,“ stěžoval si Jules Mardirossian, ředitel Asociace lyonského památníku.
Francie popírání nemůže stíhat
Francouzská vláda však proti pachatelům nemůže nic podniknout. V roce 2001 sice uznala arménskou genocidu, zatím však chybí text umožňující stíhat popírače tragédie. Z odmítavého postoje Ankary k arménské genocidě francouzští politici vytěžili také argument k odmítnutí turecké kandidatury na vstup do EU.
Podle odhadů dnes žije ve Francii na půl miliónu obyvatel arménského původu. Hlavní vlny emigrace sem přišly po obou světových válkách, dnes jsou Arméni příkladem úspěšné asimilace.„Spíše než jejich počet je nutné zdůraznit vůli arménské komunity hlásit se i nadále ke svému původu,“ uvádí ve studii Arméni ve Francii Anahide Ter Minassianová.
Ve francouzském Lyonu byl odhalen památník obětem arménské genocidy, při níž v letech 1915-17 zahynulo na 1,5 miliónu Arménů. Turecko obvinění z genocidy odmítá, odhalení se proto neobešlo bez konfliktů mezi místní arménskou a tureckou komunitou. Jen v Lyonu každá z nich čítá na 40 tisíc lidí.
„Jsme proti památníku, žádná genocida se neodehrála,“ protestovala mluvčí tureckého konzulátu Deryi Tutumelová. Konzul Özer Aydan několikrát vyzval starostu Lyonu, aby od celého projektu upustil.
Památník tvoří 36 třímetrových stél z bílého kamene. Podle autorů je určen obětem všech genocid ve 20. století, ale účelem je upozornit i na současné etnické konflikty v Čečensku či Tibetu. „Popírání genocidy může vést jedině k jejímu opakování,“ prohlásil Yériché Gorizian z Asociace mladých Arménců. Protestní hlasy turecké komunity se ozvaly ihned po schválení projektu památníku. Radnici města poté zaplavily nesouhlasné, někdy ivýhružné dopisy. Necelý týden před odhalením znehodnotily památník nápisy „Genocida nikdy nebyla“ či „Jsem hrdý na svůj turecký původ“.Zneuctění vyvolalo protesty arménských asociací. „Očekávali jsme, že se objeví protesty proti odhalení památníku, ale s tímto jsme opravdu nepočítali,“ stěžoval si Jules Mardirossian, ředitel Asociace lyonského památníku.
Francie popírání nemůže stíhat
Francouzská vláda však proti pachatelům nemůže nic podniknout. V roce 2001 sice uznala arménskou genocidu, zatím však chybí text umožňující stíhat popírače tragédie. Z odmítavého postoje Ankary k arménské genocidě francouzští politici vytěžili také argument k odmítnutí turecké kandidatury na vstup do EU.
Podle odhadů dnes žije ve Francii na půl miliónu obyvatel arménského původu. Hlavní vlny emigrace sem přišly po obou světových válkách, dnes jsou Arméni příkladem úspěšné asimilace.„Spíše než jejich počet je nutné zdůraznit vůli arménské komunity hlásit se i nadále ke svému původu,“ uvádí ve studii Arméni ve Francii Anahide Ter Minassianová.

0 Comments:
Přidat komentář
<< Home